Onemocnění jater u psů

Játra jsou u psa největším orgánem dutiny břišní. Skládají se ze šesti laloků a leží těsně za bránicí. Játra jsou ústředním metabolickým orgánem - zasahují do metabolismu cukrů, tuků i bílkovin. Řada látek je zde vytvářena, přeměňována, řada ukládána a jiné naopak vylučovány. Játra se též podílejí na trávení potravy v tenkém střevě.

Mezi hlavní funkce jater patří:

• Metabolismus cukrů (tvorba a vychytávání glukózy z krevního oběhu, její přeměna na zásobní glykogen a tuky a jejich ukládání či uvolňování dále do organismu)
• Metabolismus tuků (tvorba a degradace různě složitých tuků včetně cholesterolu)
• Metabolismus bílkovin (20% celkového obratu bílkovin v organismu, tvorba a degradace aminokyselin, syntéza bílkovin krevní plasmy včetně srážecích faktorů)
• Detoxikace amoniaku (přirozeně se v těle tvořící toxický amoniak přeměňován na netoxickou močovinu)
• Zpracování krevního barviva (hemu) z rozpadajících se červených krvinek (přeměněn na bilirubin a vylučován žlučí)
• Detoxikace cizorodých látek (přeměněny a následně vyloučeny žlučí či ledvinami)
• Tvorba hormonů (např. angiotensin ovlivňující krevní tlak)
• Biotransformace hormonů (např. některých hormonů štítné žlázy)
• Zásobní funkce (depo lipidů, glykogenu, železa, vitamínů A, D, E, K a B
• Krvetvorba (během embryonálního vývoje jsou játra orgánem, kde probíhá krvetvorba. V případě těžkého poškození kostní dřeně se může tvorba krevních elementů v játrech obnovit i v dospělosti)
• Tvorba žluči (vylučována do střeva, kde se podílí na trávení tuků)

Mezi nejčastější onemocnění jater tzv. hepatopatie řadíme záněty, vrozené vady a nádorová onemocnění (viz. Tab.). Cirhóza jater, pojem známý snad každému laikovi, představuje konečné stadium různých chronických hepatopatií. Je charakterizována odumíráním jaterních buněk, fibrózou (tj. zmnožení vaziva na úkor funkční tkáně) a tvorbou regeneračních uzlů. Jedná se o nevratný stav, kdy je možné jen podporovat funkci zbylé funkční tkáně, ale nemůže dojít k úplnému uzdravení.

Tab. Hepatopatie

* vzniklé jako následek onemocnění jiných orgánů (zánět střev, slinivky, některá onemocnění srdce...)
** obdobné příčiny jako akutní

Játra mají velkou funkční rezervu (až 80%) a tak dochází ke klinickým projevům často až v pokročilejší fázi jejich onemocnění. Mnohdy jsou příznaky jen mírné a nespecifické. Při vážnějších poruchách můžeme pozorovat nechutenství, hubnutí, apatii, únavu, slabost, zvracení, průjem či naopak zácpu, zvýšenou teplotu, žíznivost a zvýšené močení. U pacientů s delším trváním nemoci dochází k vyhublosti, hromadění tekutiny v dutině břišní a ke zhoršení kvality srsti. Při selhání jaterních funkcí dochází k poruchám vnitřního prostředí organismu – hroutí se metabolismus a hormonální pochody, nastávají poruchy srážlivosti krve, selhávají ledviny a v neposlední řadě dochází k poškození mozku, které může vyústit v jaterní kóma a smrt.

Při diagnostice jaterních onemocnění jsou kromě anamnestických údajů a klinického vyšetření velmi nápomocné zobrazovací metody. Rentgenový snímek zobrazí velikost a tvar jater. Ultrasonografické vyšetření navíc odhalí jejich vnitřní strukturu či krevní zásobení. Nezastupitelnou roli také hraje hematologické a biochemické vyšetření krve. Při podezření na infekční původ onemocnění se navíc provádějí serologické testy např. pro diagnostiku leptospirózy.

Při léčbě jaterních onemocnění je velmi důležitá dieta. Jejím cílem je poskytovat dostatek živin k regeneraci jater a výživě celého organismu, ale zároveň nepřetěžovat metabolickou kapacitu jater. Ideálním řešením jsou v dnešní době komerční diety, které jsou na našem trhu dostupné v podobě granulí či konzerv v mnoha příchutích od mnoha výrobců. Při přípravě krmení v domácích podmínkách by měly být dodržovány tyto zásadní principy: velmi kvalitní a lehce stravitelná bílkovina, přiměřené množství tuků dodávajících energii a také chutnost, přídavek zinku, vitamínů B, C, E, K a esenciální aminokyseliny argininu. Pacienti s onemocněním jater by měli být krmeni několikrát denně v malých dávkách, naposledy pak v pozdních večerních hodinách. Dieta musí být chutná neboť pacient nesmí hladovět. Kromě dietoterapie jsou samozřejmě pacientům podávány léky dle konkrétního typu onemocnění (antibiotika, kortikoidy, umělá výživa...) nebo se přistupuje k chirurgickému zákroku či v případě některých novotvarů k chemoterapii.

Vedle diety je vhodné podávat pacientům s jaterním onemocněním také doplňky krmiva jako je například přípravek Hepatosil. Jedná se o přírodní produkt, který svým složením podporuje správnou funkci jater, napomáhá jejich detoxikaci a regeneraci, redukuje jaterní fibrózu a zánětlivé procesy.

Většina onemocnění jater vyžaduje dlouhodobou péči a po relativním uzdravení pacienta je vhodné provádět pravidelné kontroly (např. odběry krve na jaterní testy či sonografické vyšetření). Po závažnějších onemocněních jsou psi, kteří laickým okem vykazují plné zdraví, doživotně odkázáni na jaterní dietu a doplňky krmiva, které šetří již jednou poškozená játra.

MVDr. Pavla Holá (Radová)